Praktičnost – když nahlédnete do některého z mnoha bytů, zařízených běžným nábytkem, zjistíte, že je to tu tak nějak všechno „na jedno brdo“. Bez ladu a skladu položený konferenční stolek s křesly, stolek na TV, v ložnici postel a noční stolky a v pracovně psací stůl s lampičkou a odkládací komodou. Docela nuda a žádné povyražení. Pokud ovšem vpustíte do těchto prostor bytového designéra, začnou se tu dít věci „podivuhodné“, jak to popisuje Jiřina Bohdalová ve večerníčku „O skřítku Rákosníčkovi“. Designér všechno zpřehází a vy zjistíte, jak je možné, že jste tohle neviděli sami, a proč jste to nedokázali už dřív. Designéři mají cit pro praktičnost a poradí vám, kam se hodí položit psací stůl, kam by se hodil konferenční stolek, jídelní stůl, odkládací stolky, kam umístit pokojové rostliny, jaká svítidla či křesla dát do místnosti atd.

Estetické vnímání krásy – bytový návrhář umí skloubit praktickou stránku věci s tou estetickou. Dokáže vám navrhnout styl nábytku a jeho rozmístění tak, abyste se tu necítili jako ve skladišti, a aby byl váš pokoj útulný i hezký. Toto je silnou zbraní designérů, jsou to svým způsobem umělci – výtvarníci, kteří si umí hrát s tvary a barvami a umí se pohybovat v trojrozměrném prostoru. Navíc mají také mnoho zkušeností z předchozích akcí.

Barevný soulad – někdo dokáže barvy takovým způsobem přeplácat, že si tu připadáte jako na vesnické pouti na dětské střelnici, přeplněné tretkami. A naopak – jiní lidé umí barvy tak úžasně a perfektně kombinovat, že zatoužíte v takovém prostředí žít natrvalo. Cit pro barvy je dalším z uměleckých projevů, provází uznávané malíře a pochopitelně i bytové designéry. A když natrefíte na designéra, který dokáže vnímat barvy podobně, jako impresionistický malíř Claude Monet, máte velké štěstí – do vašeho obýváku se pak bude těšit nejedna návštěva.