Nastal čas horkých letních teplot, které lákají k vodě. Ti méně šťastní se musí spokojit s veřejnými koupališti, ti šťastnější mají svůj vlastní bazén na zahradě. Není však pochyb o tom, že voda je nejlepší způsob, jak toto období přestát. Ovšem pokud jste majitel bazénu, pak jistě víte, že udržet vodu čistou, zvláště právě za horka, není vůbec jednoduché.

Faktem je, že nás zde může trápit řada problémů, některé menší, jiné větší. A jedním z těch, který nás může přímo ohrozit, pokud zajde příliš daleko, je nízké pH v bazénu. Jednoduše řečeno to znamená, že v něm je příliš málo volných vodíkových iontů. Tyto se pak navázaly nikoliv na kyslík, nýbrž na jiné látky, které zvyšují zásaditost.

Je pochopitelné, proč by nás toto mělo zajímat. Koupání v zásadě (ale ani v kyselině) se obecně příliš nedoporučuje. Navíc naše pokožka mnohdy hůře snáší zásaditější substance, spíše než ty kyselejší. Je tedy rozhodně vhodné jej odhalit dostatečně včas, aby bylo možné jej zastavit, dokud ještě nepůsobí problémy. V pozdních stadiích by totiž bylo třeba vyměnit veškerou vodu.

V první řadě musíme pochopit, jak vlastně tento problém vzniká. Jednoduše řečeno, jde o to, že vodíkové ionty začnou převažovat nad těmi kyslíkovými. V ideálním případě jsou v rovnováze, avšak to jen málokdy nastane.

Problém je, že oba tyto ionty mají silnou vázací schopnost, a to nejen vůči sobě. Proto, pokud se do vody dostane nějaká jiná substance a začne se v ní množit, jako například řasy či sinice, je jasné, že to změní naše pH, a to někdy takovým způsobem, že to vyžaduje náš zásah. Jistě, žádná voda s výjimkou té destilované nikdy nebude v tomto ohledu stoprocentně neutrální. Měli bychom se k tomu však blížit tak, jak jsme jen schopni. Faktem totiž je, že tímto způsoben si zajistíme skutečně čistou a bezpečnou koupel.