Protože jsou peníze pro lidskou existenci nepostradatelné, musíme se starat, abychom je měli. A aby jich bylo vždycky pokud možno co nejvíc, aby jich nebylo příliš málo. Taková snaha o získání dostatku peněz se ale často míjí účinkem. Snažíme se, ale máme pořád málo. A tím pádem abychom se uskromňovali, jak to jenom jde.
Jenže všechno má své meze. Něco my lidé dokážeme oželet, bez něčeho se klidně obejdeme, ale bez něčeho už ne. A když nám scházejí peníze i na zásadní, nepostradatelné věci, je to špatné. Pak už nám nezbývá jiná možnost než trpět. Nebo si vzít půjčku.
A co je lepší? Strádání nebo půjčka? Myslím, že se asi shodneme na půjčce. Je lepší žít v těžkých obdobích za cizí peníze, které potom v lepších časech vrátíme jejich majitelům, než peníze nemít a kdeco postrádat, plus riskovat, že se nám vymstí nezaplacené účty.
A tak se my lidé často ucházíme o půjčky, abychom měli čím platit i tehdy, když jsme právě docela chudí, když nemáme na něco, na co bychom měli mít. Projevujeme o půjčky zájem a žádáme o ně. Někdy ale také marně. Někdy nás banky odmítají, protože jim prý nenabízíme dostatečné záruky toho, že bychom jim ony půjčené peníze vrátili. Když nemáme dost velké příjmy a k tomu nám kazí pověst záznamy v registrech dlužníků, nedá se na pomoc od bank spoléhat.
Ale je tu naštěstí i americká hypotéka nebankovní, kterou lze získat i tehdy, když se jinde snažíme o získání půjčky marně. U ní se dá do zástavy nemovitost, a pokud máme příjmy, které stačí na to, abychom ji dokázali splácet, dostaneme ji naprosto bez problémů. A to za podmínek, které nám vyhovují.
Takže můžeme v těžkých časech trpět kvůli nedostatku peněz. Ale také nemusíme. Můžeme si peníze půjčit, zaplatit to, co se zaplatit má, a pak to v lepších časech vrátit. A to je docela příjemné a rozumné řešení problémů, nemyslíte?