Každý z vás bude nepochybně znát typickou a velmi populární větu http://www.ped.muni.cz/komensky/didactica-viva/166-vyukova-situace-transformace-vetneho-clenu-na-vetu-a-naopak-v-kontextu-vetneho-rozboru z filmu Marečku podejte mi pero, která nám všem oznamuje, že jistý „Hliník“ již nepůsobí v Praze, ale kdesi na Českomoravské vrchovině. Pochopitelně jde o humornou nadsázku, protože hliník je dnes k dispozici takříkajíc v každé domácnosti, jsou z něj zhotovena víčka od jogurtů, obaly čerstvého másla, vyrábí se z něj alobal a je součástí mnoha průmyslových výrobků, například elektroniky, domácích spotřebičů či nářadí a sportovních potřeb. Hliník byl ale za socialismu natolik populární, že se z něj zhotovovaly i kabelové rozvody v domácnostech, tehdy jsme měli hliníkové polotovary doslova za hubičku – z Maďarska v rámci států RVHP, což významně urychlilo výstavbu panelových sídlišť.

Na jednu stranu je to dobře, protože lidé měli kde bydlet a v té době se tím vyřešila bytová krize, ovšem hliník není pro elektroinstalaci zrovna ideální kov. Rád se láme a musí se často dotahovat šrouby v elektrických kontaktech, aby se zamezilo vzniku elektrického oblouku a požáru. Tam, kde jsou stále hliníkové vodiče ve zdi, vzniká další problém – elektroinstalace je zde za zenitem své životnosti i kvůli tomu, že křehne a odlupuje se izolace vodičů z plastu nebo z gumy a někde dokonce z textilu. Může tu pak snadno dojít ke zkratu a k požáru.

Toto jsou jasné důvody k tomu neponechávat v bytech hliník, ale přesedlat na měď, která již odpovídá moderním předpisům, a kde nehrozí zmiňované problémy, typické pro stará hliníková vedení. Požádejte tedy elektrikáře z Prahy 5 Stodůlky, pokud se vás týká tato problematika, o rekonstrukci elektroinstalace, a to u všech zásuvkových i světelných okruhů. Významně tím snížíte největší riziko, které se v bytech a rodinných domech vyskytuje – nebezpečí zkratu, požáru a smrtelného úrazu elektrickým proudem.