Ti z vás, co pamatují dobu socialismu, si možná ještě dovedou vybavit, že klimatizace byla tehdy vnímána za něco luxusního, za jakýsi bonus navíc. Klimatizace se nejčastěji objevovaly v podnicích, kde byly v provozu výpočetní mainframeové systémy, například v Československých aeroliniích se klimatizovaný sál nacházel v budově Hlavní správy na starém letišti v suterénních prostorách, což tamním zaměstnancům samozřejmě přišlo vhod zejména v letních tropech. Ovšem mít klimatizaci i doma – na to každý neměl peníze. Dnes se situace mění a klimatizace se postupně stává bytovým standardem.

Nevnímáme ji již tak často jako něco luxusního a počítáme s tím, že nám také účelně vypomůže v případě zdravotního handicapu a případného zdravotního ohrožení. Jestliže pak udeří letní tropy, pro mnohé z nás to znamená obrovský problém – nedostatek spánku, únavu, úbytek hořčíku z organismu, vyčerpání a někdy i tetanický syndrom nebo dokonce infarkt myokardu. Klimatizaci tedy nepovažujme za nadstandard, ale vnímejme ji spíše jako něco, co prodlužuje a zkvalitňuje lidský život a napomáhá žít důstojným životem, aniž bychom trávili čas v nemocnici na lůžkovém oddělení.

Pro někoho je klimatizace v období letních veder skutečným požehnáním a tito lidé si pak neumí představit být bez ní. Jestliže se bavíme o montáži klimatizace v Kralupech nad Vltavou, máme na mysli klimatizaci splitovou, rozdělenou na dvě části. První oddíl se nachází venku mimo budovu, kde je umístěn kompresor a chladicí jednotka a druhá část je umístěna uvnitř objektu a sestává z ventilátoru, který do obytného prostoru vhání chladný vzduch, případně teplý vzduch, jde-li o přitápění v chladném období roku. Splitové klimatizace nejsou příliš hlučné jako klimatizace mobilní, hluk vytváří kompresor a ten je o obytného prostoru oddělen.